Ruth Bondyová

V úterý 14. listopadu zemřela česko-izraelská spisovatelka, překladatelka a novinářka Ruth Bondyová. Bylo jí 94 let. Rodačka z pražských Vinohrad přežila hrůzu nacistických koncentračních táborů. Po válce odešla do Izraele.

Ruth Bondyová zemřela 14. listopadu 2017."Jak přežíváme? Ve studiích, v příbězích, básničkách, všude se objevuje motiv onoho pocitu viny, kterým přeživší holokaustu trpí každý den svého života: že přežili, zatímco jejich svět byl zničen," tvrdila.

Do hebrejštiny přeložila přes čtyři desítky českých knih. Jako první si vybrala Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška. Po ní následovala díla Bohumila Hrabala, Jiřího Weila, Milana Kundery, ale také třeba Fimfárum Jana Wericha. Překládala rovněž poslední hru Václava Havla: Odcházení, kterou později uvedlo Národní divadlo Habimah z Tel Avivu.


Knihu O chlapci, který se nestal číslem, kreslil Fritta v koncentračním táboře pro svého syna.V roce 1999 vyšel v Jeruzalémě pod názvem Tommy její překlad knihy českých autorů Bedřicha Fritty a Ivana Klímy O chlapci, který se nestal číslem. Jedná se o ilustrovaný rozhovor mezi otcem a synem, který se odehrává v koncentračním táboře Terezín v roce 1944. Kniha v Izraeli získala prestižní Ben Jicchakovu cenu za ilustraci dětských knih. Porota ocenila, že obrazový doprovod "odhaluje ilustrátorské mistrovství autora i jeho hluboké otcovské city".

Za obrovský kus práce, který pro českou literaturu v Izraeli vykonala, byla Ruth Bondyová několikrát oceněna. Už v roce 2003 jí tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda udělil cenu Gratias Agit věnovanou všem, kdo se významně podíleli na šíření dobrého jména České republiky. O devět let později si přijela na pražský veletrh Svět knihy převzít Cenu Jiřího Theinera za propagaci české literatury ve světě.


Během druhé světové války prošla Bondyová koncentračními tábory Terezín a Osvětim, konec války ji zastihl v Bergen-Belsenu. Když se vrátila do Československa, vážila jen třicet kilogramů. Tehdy se také rozhodla, že odejde do Izraele. V nové vlasti se nejvíce proslavila v roli novinářky. Za pozornost stojí, že jako vůbec první žena této profese obdržela prestižní izraelskou Sokolovovu cenu.

Z židovského státu se ale často vracela do středu Evropy. O své zkušenosti s holocaustem opakovaně mluvila jak v Československu, tak později v samostatné České republice. Její vzpomínky zaznamenává projekt Paměť národa, který vytváří sdružení Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů.

V roce 2007 natočila režisérka Helena Třeštíková dokument s názvem Nesdělitelné. Vypráví o historii rodinného tábora v Osvětimi v letech 1943 a 1944, jehož likvidace byla největší masovou vraždou českých občanů v historii. Snímek stojí na výpovědích čtyř přeživších, Bondyová je jednou z nich.

Je obdivuhodné, jak houževnatá Bondyová byla. Temná zkušenost ji nezlomila. "Ale jakkoliv se sama snažím ponořit do svých temných hlubin zkušenosti z šoa, nenacházím v nich pocit viny z toho, že jsem zůstala naživu. Naopak, cítím radost z každého dalšího dne a touhu nepromarnit čas, který mi zůstal. Cítím bolest ze ztráty, dluh vůči těm, kterým se nedostalo záchrany, ale nikoliv vinu," napsala ve svých pamětech.

 

Události
Články
Aktivita
Co se právě děje na Zeedee
V této sekci se zobrazuje aktivita uživatelů na Zeedee, tedy kdo co udělal a kde. Tyto události je možné filtrovat v menu Události v nastavení profilu.
avatar uživatele