Sovětská Blair Witch

Český novinář přichází s dokumentárním hororem z konce temných 50. let. Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice?

Český novinář přichází s dokumentárním hororem z konce temných 50. let.Počátkem února 1959 došlo na severním Uralu k dosud neobjasněné tragédii. Za záhadných okolností zde zahynula skupina devíti mladých turistů, kteří pod vedením Igora Djatlova mířili na vrchol hory Otorten. Jak shrnuje anotace knihy: našli je v zimě, oblečené pouze do spodního prádla, rozeseté ve sněhu daleko od tábora. Ohořelé, zohavené, s rozmačkanými hrudníky, bez očí, bez jazyka. Jejich oděvy byly radioaktivní.

Djatlovova expedice nepřestává vzrušovat milovníky záhad ani po téměř šedesáti letech. Český novinář Martin Lavay se proto rozhodl shrnout poznatky, které o sovětské Blair Witch dosud víme.

Postupuje pěkně systematicky a popořadě. Nejprve stručně představí členy dávné turistické výpravy s jejich osobními charakteristikami, poté chronologicky vylíčí samotnou cestu z civilizace až na severní Ural. Jádro knihy ale leží v důkazech, které se našly na místě úmrtí členů expedice, fotografických materiálech a deníkových záznamech jednotlivých djatlovovců.

Pokud jste o záhadě nevěděli nic nebo jen málo, příběh vás strhne. Ačkoli nejde o román, ale o prostou literaturu faktu, vědomí, že se „dějem“ prokousávate k tragickému finále (navíc okořeněnému nevyjasněnou záhadou), vás žene dopředu.

Předností Lavayova textu je, že se čtenáři nesnaží podsunout svůj výklad událostí ani nejde na ruku různým záhadofilům, kteří vidí nadpřirozené síly/mimozemšťany/konspirace úplně ve všem a kdekoli (že, pane Dänikene?). Autor naopak předkládá jednotlivá známá fakta, podklady, dokumenty a hypotézy s tím, že je pouze na čtenáři, jak s nově získanými vědomostmi naloží.

Postup knihou nicméně brzdí některé zbytečnosti, s nimiž by uměl pohnout zkušený editor, a slabinou je také sama stavba Lavayovy knihy. Nejvíce zbytnými se jeví neúměrně nabobtnalé poznámky pod čarou. Poznámkový aparát je potřeba, autor se ale rozhodl vysvětlit úplně všechno, na co při četbě narazíte. A často tak činí na ploše několika stránek (!). Nemyslím si, že by průměrně obeznámený čtenář potřeboval do detailu vysvětlovat, co je Ural, Jekatěrinburg nebo kolik bylo celkem vyrobeno autobusů toho typu, kterým se Djatlovova výprava na své cestě na sever jednou jedinkrát o pár kilometrů posunula.

Co se stavby textu týče, kniha trpí přílišným opakováním. Například hned zpočátku Lavay líčí chronologii Djatlovovy výpravy, přičemž zhusta cituje dlouhé pasáže z deníků členů expedice. V jedné z dalších kapitol se pak vrací, aby diáře přepsal ještě jednou, v plné délce. Čtenář se tak opětovně musí prokousávat tím, co už jednou četl. Přidaná hodnota přitom není tak vysoká, aby měl takový postup opodstatnění.

Kdo zavraždil účastníky Djatlovovy expedice?

Opakování se týká i dalších údajů a někdy též fotografií. Někomu může pomoci, že jednou zmíněný fakt, důkaz nebo indice se objeví znovu, když s ním autor potřebuje pracovat v rámci některé z teorií, co se djatlovovcům mohlo stát. Pozorný čtenář bude ale spíše otráven, že musí opakovaně procházet stejné informace. Některé opakované pasáže jsou navíc kopírovány metodou CTRL+C/CTRL+V, takže je nucen číst skutečně naprosto stejné věty.

V celku se ale jedné o pozoruhodné dílo, které čtivě líčí události tragické expedice, dobře pracuje s prameny, přináší komplexní přehled známých faktů i dostupných dokumentů, přičemž se nepodbízí ani nevnucuje vlastní interpretaci. Přes některé výhrady tak Martin Lavay odvedl kvalitní práci a přinesl dokumentární horor, od něhož se jen tak neodtrhnete.

 

Knihu k recenzi věnovala Albatros Media.

 

Události
Články
Aktivita
Co se právě děje na Zeedee
V této sekci se zobrazuje aktivita uživatelů na Zeedee, tedy kdo co udělal a kde. Tyto události je možné filtrovat v menu Události v nastavení profilu.
avatar uživatele