Zloději knih

Anderse Rydella zajímaly osudy knih, které zmizely za druhé světové války. Nacisté vypálili tisíce knihoven, zmizely desítky milionů svazků. Autor nás vede po stopách lupičů knih – probíhá Pátrání po zmizelých knihovnách.

Zloději knih: pátrání po zmizelých knihovnách jsou velmi čtivou literaturou faktu.

Stane-li se člověk jednou Bohem, pak jeho trůnem bude nepochybně kniha.“ V. Hugo

Anders Rydell, ročník 1982, je švédský novinář a spisovatel, který se nevyhýbá společensky ani historicky citlivým tématům. V roce 2009 zaujal prvotinou Piráti. Švédové, kteří vyrabovali Hollywood. O čtyři roky později vydal knihu Rabování. Jak nacisté vykrádali evropské umělecké sbírky (česky 2015), která se dočkala i od renomovaných literárních kritiků velmi pochvalných slov. Při práci na této knize si Rydell uvědomil, jak nás informuje pečlivě zpracovaný knižní přebal, že „při práci na této knize Rydell pochopil, že ještě strašnější podobu než krádeže uměleckých děl mělo nacistické rabování knižních sbírek.“ Proto vydal posuzovanou knihu s jediným hlavním cílem: Ukázat způsoby, jak se nacisté zmocňovali veškeré knižní produkce v okupovaných zemích, a zejména cíle, jichž tím chtěli dosáhnout.

Kniha A. Rydella vypráví o rozvratu a zániku tisíců knihoven za druhé světové války. Ano, tisíců – to rozhodně není přehnané. Čtenáře mrazí už jen při samotném rozsahu tohoto rabování, které se odehrávalo na prostoru od Atlantiku až k Černému moři a při kterém zmizely desítky milionů knih. Autor dospěl ke zjištění, že knihy sloužily jinému účelu než ukradené umělecké předměty. Umění mělo legitimizovat a posvětit nový svět, který nacisté zamýšleli vybudovat na troskách Evropy. Knihy se ale kradly z mnohem děsivějšího důvodu:

„Za války byla naplánována a uskutečněna největší knižní loupež v dějinách. Oběťmi tohoto rabování byli ideologičtí nepřátelé hnutí – Židé, komunisté, svobodní zednáři, katolíci, kritici režimu, Slované. Dodnes je tato historie málo známá a zločin z velké části stále není odhalen.“

Autor nás vede po stopách lupičů knih, vydáváme se s ním na cestu po Evropě dlouhou tisíce kilometrů.

Je nutné ocenit, že Rydell nenapsal jen rekviem za ztracené a zničené knihy. Jeho publikace je zároveň oslavou lidí, kteří za knižní dědictví lidstva nasazovali vlastní životy. Tehdy si lidé snad nejniterněji uvědomili, že krádež knih znamená zcizení jejich historie, lidskosti a posléze i památky. Dovídáme se o lidech, kteří tiskli k sobě své nejdražší knihy na poslední cestě do Osvětimi.

Jedno město za druhým, jedna knihovna za druhou. Děsivé statistiky kulturního zmaru. A navíc v plné nahotě. Žádné zamlčování, žádné zastírání. Vše podané naplno, ve veškeré své hrůznosti. Čísla, kterým se zdráháte ověřit. Autor otřásá čtenářovou vírou, že ačkoli vše podléhá zániku, knihy by mohly být čestnou výjimkou. Nejsou. Lze je zničit jako cokoli jiného. Ale i pro zrůdně dokonalou a důslednou nacistickou ideologii to byl nadlidský úkol. Jak zničit něco, co nemusíte ani číst, co vám dodává vnitřní sílu pouze tím, že se toho dotýkáte? Ano, musí se zničit ti, kteří se knih dotýkají. Proto má německý básník H. Heine hlubokou pravdu: „Kde se pálí knihy, tam budou časem hořet i lidé.“

 

Žádné zamlčování, žádné zastírání. Vše podané naplno, ve veškeré své hrůznosti.

 

Mohl by vzniknout mylný dojem, že knihy ničili jen představitelé nacistické ideologie. Nikoli. Stačí připomenout Fernanda Báeze a jeho Obecné dějiny ničení knih: Od sumerských tabulek po digitální éru. Knihy se zkrátka likvidovaly vždy. Jen pro zajímavost: I některé americké knihovny ničily za druhé světové války knihy domnělých německých nepřátel. Ve srovnání s nacisty je to ale opravdu jen zajímavost na okraj, nic víc.

Rydell předvádí absolutní zlo a při četbě jeho knihy pocítíte opravdovou beznaděj – tak hlubokou, že si možná ani neuvědomíte, že celé dějiny křesťanské církve jsou rovněž prostoupené ničením knih. Ale zároveň zaznamenáte i jiskřičku naděje: Ani absolutnímu zlu se nezdařilo absolutní dílo zkázy. „Dokonáno jest!“ jsou slova, která nacisté nikdy při této knižní genocidě nemohli vyslovit. Snad zůstanou navždy vyhrazena opravdu pouze ukřižovanému Spasiteli.

 

Zloději knih Anderse Rydella vydává Kniha Zlín.

 

Nepochybně si zaslouží vyzdvihnout velmi kvalitní překlad Olgy Bažantové a neméně erudovaný výkon odpovědné redaktorky Jitky Jindřiškové. Takoví „lidé za oponou“ se málokdy dočkají zaslouženého uznání. Přitom stačí, aby se čtenář zamyslel nad horou faktografického materiálu v knize, který bylo nutné pečlivě ověřovat. Totéž platí o ilustracích a zevrubném poznámkovém aparátu. Výsledkem je kniha, při jejíž četbě sice mrazí, ale která je z „řemeslného“ pohledu bezvadná a za kterou patří nakladatelství KNIHA ZLIN upřímné poděkování.

Rydellova kniha zaslouženě přitáhla pozornost světových médií: „…knihy nejsou pouhý majetek, ale strážci vzpomínek“ (Washington Post, USA), „Zloději knih jsou mrazivou připomínkou Hitlerovy zvrácené moci“ (BBC, Velká Británie), „Dante má jako svého průvodce v Pekle Vergilia. Rydell provádí čtenáře jinými kruhy pekla na zemi, které stvořili nacisté“ (Norrbottens-Kuriren, Švédsko).

Ačkoli to není radostný čtenářský zážitek, je nesmírně poučný, a to jak při pohledu do minulosti, tak i do budoucnosti. Nezbývá než knize popřát, aby svým varovným mementem oslovila i české čtenáře, jimž bych společně s Konfuciem chtěl připomenout nejen to, že „Slova knih nás vždy vzruší, důležité však je, aby nás změnila“, ale zároveň i s Karlem Čapkem „Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“

Dr. Rudolf Řežábek, CSc.

 

Knihu k recenzi věnovala Albatros Media.

 

avatar uživatele
před 23 dny
Děkuji doktoru Řežábkovi, že si všímá i věcí, které jiným recenzentům unikají.
avatar uživatele
před 17 dny
Vynikající recenze, která směřuje pěkně do hloubky. A velice zajímavá kniha. Rád si ji přečtu.
Události
Články
Aktivita
Co se právě děje na Zeedee
V této sekci se zobrazuje aktivita uživatelů na Zeedee, tedy kdo co udělal a kde. Tyto události je možné filtrovat v menu Události v nastavení profilu.
avatar uživatele